Samozřejmě ne všichni Češi jsou stejní. A i ti stejní se přece jenom alespoň v malé míře odlišují jeden od druhého. Ale pokud by se mělo paušalizovat, dalo by se o nás Češích říci, že jsme si oblíbili pobyty na slunci u vody.
Přijde teplé léto, případně teplý konec jara nebo začátek podzimu, a už se celé zástupy našinců hrnou snad ke všem mořím, co jich na světě je. A i ti, kteří se takto nehrnou, se alespoň někdy vypraví k nějaké té české ‚louži‘.
A když pak našinci skončí v takových místech, nejednou se omezí na jediné. Rozvalí se na pláži na dece či lehátku a pak po dlouhé hodiny připomínají grilující se kuřata. Opalují se a sluní, ať odborníci varují před rakovinou kůže sebevíc.

Protože je nasnadě, že když se pak tito vrátí z dovolené, musí ostatním ukázat, jak se opálili. A barva kůže je v tomto případě nejednou učiněným měřítkem kvality takové dovolené.
Jistě, netvrdím, že si takto počínáme všichni, ale je to hojně rozšířený úkaz. Že si rádi užíváme tepla a slunce.
A když je s tímto amen? Když nastane studená část roku? I pak si dokážeme nějakou tu zábavu pro volné chvíle najít. Ale není to ono a tak si pokud možno dopřejeme třeba takové ‚léto‘ uprostřed zimy. Což už dnes také není nemožné. Díky soláriím.

Solária jsou zařízení, o nichž by se dalo říci, že jsou takovým umělým létem za chladných a nepříjemných dní. A je to zejména právě období od pozdního podzimu do časného jara, kdy přijdou tato nejvíce vhod. Protože je-li vám v tomto čase zima, cítíte se sklesle a i jinak nedobře a navrch ještě postrádáte ono v létě pracně bezpracně získané opálení kůže, a vše postrádané získáte právě zde.
V soláriu si můžete tělo prohřát, opálit, načerpat chybějící energii. Není jediný důvod, proč byste si to nemohli dopřát. Zejména když se tu zaměstnanci postarají o to, aby bylo vše podle vašich představ, abyste byli maximálně spokojeni.
Stačí se obrátit na ty pravé a domluvit si volný termín. A rázem může mít každý léto, kdykoliv se mu zlíbí. Jen to moře mu bude v soláriu chybět.